Kuchyňská sůl neboli chlorid sodný je bezbarvá nebo bílá chemická sloučenina. Je to velmi důležitá sloučenina, potřebná pro životní funkce většiny organismů. Vzhledem k tomu, že je velmi dobře rozpustná ve vodě, vyskytuje se většina jejího množství v mořské vodě.

Těžba

Metod získávání soli je několik.

Buď se těží hornickým způsobem, kdy se k odkrytí ložiska vyhloubí šachta, z ní se razí chodby a sůl se postupně těží z tzv. komor. Tento způsob je nejnákladnější, je od něj tedy upouštěno. Poslední činný solný důl je v Polsku Kłodawa.

Méně nákladným způsobem je tzv. louhování. Do podzemního ložiska soli se vrtem přivede voda, sůl se v ní rozpustí a vzniklý roztok - solanka - se čerpá na povrch. Obvykle se odpařením z jednoho litru tohoto roztoku získá přibližně 310 gramů soli.

V přímořských oblastech se sůl získává odpařováním mořské vody v mělkých nádržích. Mořská voda má podstatně menší salinitu než umělě vytvořená solanka, z jednoho litru se tak získá pouze přibližně 35 gramů soli. Získaná surovina obsahuje 80 % halitu (kamenné soli), je proto nutné ji následně ještě chemicky vyčistit od nežádoucích příměsí.

Největším světovým producentem soli je Čína (26 %, 73. mil tun), následovaná USA, Německem a Indií.

Využití

Využití má sůl hlavně v potravinářském (dochucování jídel, konzervace masa) a chemickém průmyslu.

Mezi další využití patří mýdlovarnictví, sklářství, metalurgie (hutnictví - získávání a zpracování kovů a jejich slitin), papírenský průmysl (výroba barev) nebo údržba pozemních komunikací (posypový materiál).

Významná je sůl také ve zdravotnictví pro výrobu 0,9 % roztoku známého jako fyziologický roztok.